Stephen King - Tři vyvolení

Spisovatel: Stephen King
Originální název: The Drawing of the Three
Série: Temná věž
Díl: 2.
Počet stran: 426
Rok vydání: 1999
Vydání originálu: 1987
Nakladatelství: Beta - Dobrovský
Vazba knihy: Vázaná s přebalem

Roland pokračuje ve svém pátrání po věži. Tentokrát se na výpravu vydává s dvěma lidskými společníky: mužem, který se v tomto novém světě, kde není ani dávka drogy, velmi rychle napraví a schizofrenickou ženou, která jim oběma ještě přichystá nemálo horkých chvilek...

Něco ke knize

Zdroj

Roland, poslední pistolník, se probouzí vyčerpán na pláži v momentě, kdy si na jeho prstech pochutnávají humroidi, mořské příšery, které vylézají při západu slunce. Má pouze jednu jedinou šanci na přežití. Otevřít dveře, které stojí jen tak v písku a vedou do našeho světa.

Těmito dveřmi kouká na svět očima feťáka Eddieho Deana, který sedí aktuálně v letadle a pašuje několik balíčků heroinu. Společně stráví pár hodin v New Yorku a Roland poznává skutečný svět. Eddieho ale potřebuje a tak se stane, že se Eddie ocitne v Rolandově světě a společně, jeden s těžkou infekcí a druhý s absťákem, hledají další dveře.

Moje hodnocení a dojmy

Zdroj

Po prvním zklamání jsem se do pokračování lehce nutila, avšak od kamarádky jsem dostala echo, že Tři vyvolení jsou už mnohem lepší než Pistolník a já doufala, že tomu tak opravdu bude.

Na začátku knihu Stephen King stručně popisuje, co se v předchozím dílu událo a jsem za to nesmírně ráda. Během čtení jsem totiž děj moc nepochopila a díky tomuhle jsem se maximálně zorientovala. Za mě velké plus, protože se může i stát, že díly nečtete ihned po sobě a takhle si připomenete, o čem že jste to vlastně četli.

Tři vyvolení jsou rozhodně o třídu výš, než Pistolník. Z nesmyslné knihy přišel díl, který je srozumitelný, akční, zajímavý a hodně čtivý. Dokonce jsem si to čtení u tohoto dílu opravdu užívala. Líbilo se mi projení světů, bylo zajímavé sledovat, jak se Roland ocitá v mysli někoho, kdo žije v naprosto jiné době.

Zde už Kinga i malinko poznávám. Naprosto úžasné charaktery postav, každá do detailu pěkně propracovaná. Ani s popisem pocitů se v knize nešetří, takže se do postav ihned vcítíte. I když je Eddie feťák, oblíbila jsem si ho. Během jejich společné cesty si počtete i o dětství, které prožil a snad i trochu pochopíte jeho život.

Odetta Holmesová je další skvělou postavou. Schizofrenička, která cestu stěžuje nejen tím, že nemá nohy a cesta s kolečkovým křeslem je složitá, ale hlavně tím, že sem tam ji přepne v hlavě a mění se na Dettu, nenávistnou a rasistickou ženskou, která mluví jak dlaždič a touží Rolanda s Eddiem zabít.

Každá z postav úplně jiná, ale společně tvoří skvělý tým, který baví. Pokud jste četli první díl, tak víte, že dveře se musí otevřít troje a co je za těmi třetími? Nerada bych moc prozrazovala, je to ovšem pořádně záporná postava, která spojuje hned několik věcí.

Pokud Vás Pistolník pomalu odradil tak jako mě, nedejte se. Zatněte zuby a pusťte se do pokračování, jelikož je mnohem lepší.