Originální název: Madame Bovary
Počet stran: 320
Rok vydání: 2015
Vydání originálu: 1857
Nakladatelství: Omega
Vazba knihy: Vázaná s přebalem
Nezkušená Ema, která vyrůstala v klášteře, se upíná k vysněným romantickým představám o lásce a sladce růžovým vidinám o své budoucnosti. Tím krutěji ji pak zasáhne realita. Vdá se za ovdovělého venkovského lékaře, původně manžela nehezké stárnoucí měštky, kterou mu vybrala panovačná matka. První omámení z posvatebních šťastných chvil však záhy vyprchá, Ema se začne nudit. Po přestěhování Bovaryových do městečka Yonville se narodí malá Berta, ale ani dítě neznamená změnu k lepšímu. Ema hledá rozptýlení v krátkodobých vztazích a nevěře, s manželem odjede do Paříže, aby byla blíž svému milenci, avšak tím jen uspíší svůj pád. Zoufalá Ema tvrdě doplácí na svou naivitu, ocitá se v dluzích a marně hledá schůdné řešení...
Něco ke knize
Charles Bovary příliš velkým intelektem neoplývá, ale úspěšně absolvuje studium medicíny a díky rodičům se ožení se starší vdovou, která ho dokáže finančně zaopatřit. Jednoho dne je zavolám na statek k pacientovi se zlomenou nohou , kde se zamiluje do statkářovi dcery Emy. Ema je mladičká naivní dívka, která dospívala v klášteře s hlavou zabořenou v romantických knihách. Sní o hrdinech, o velké vášnivé lásce a dokonalém štěstí.
Jeho návštěvy na statku jsou stále častější, až mu je jeho žárlivá žena zatrhne. Když manželka náhle zemře, znovu obnoví svoje návštěvy. Po čase se odhodlá požádat o ruku Emy. Ema má od manželství a svého nastávajícího velká očekávání. Avšak brzy zjistí, že její manžel není hrdina z knihy a její manželství naprosto postrádá veškerou vášeň. Vztah nespraví ani narození dcery. Naopak, z Emy se začíná stávat zapšklá, nesnesitelná ženská, která pro alespoň malé uspokojení své touhy rozhazuje veškeré peníze.
Charles Emu miluje, avšak jeho láska Emu ještě více otravuje. V depresi propadlá Ema nalézá útěchu v náručí cizích mužů, avšak ani zde není jistota nalezení vysněného štěstí.
Moje hodnocení a dojmy
Kniha je rozdělena na tři větší částí, z toho první je zaměřená na dětství a dospívání Charlese Bovaryho. Mě tahle část bavila a určitě mi nepřijde zbytečná, naopak, více se dozvíme o další hlavní postavě celé knihy. Co se týče celkového příběhu, já očekávala něco malinko jiného. Podle anotace a všech možných komentářů to vypadalo, že Ema bude v jednom kuse flirtovat a hledat milence pro rozptýlení. Přitom všichni ti chlapi sváděli ji, ona sice poté podlehla, ale první impuls nikdy nepřišel z její strany.
Díky knize Paní Bovaryová vznikl tak zvaný bovarysmus, který označuje útěk od reality k iluzím. Ema žila příběhy, které znala z knih. Příběhy o velké lásce, hrdinech a obrovské spalující vášni mezi dvěma lidmi. A přesně o tomhle snila, měla svoje představy o životě, které se rozplynuly ihned po sňatku.
Spousta čtenářů postavu Emy nesnáší. Přijde jim nesnesitelná, zlá a ničeho si nevážící. Ona je přitom jen naivní a zasněná. Charles ji miluje a udělal by pro ni naprosto vše, jenže Ema k němu nepociťuje žádnou vášeň a čím více se Charles snaží a čím více jí podlézá, tím více jí leze na nervy. On je sice hodný a určitě by takového muže chtěla kdejaká žena, ale Emě jeho dobrá povaha nestačí a já ji chápu.
V dnešní době druhého člověka nejprve poznáte, než s ním začnete žít. Ema si v podstatě brala někoho, koho vůbec neznala a mohla jen doufat. Měla svoji představu ideálního protějšku a tu Charles zkrátka nesplňoval, ať se snažil, jak chtěl. Tím samozřejmě neomlouvám její nevěry. Ale každá její aféra nebyla jen pouhým činem z nudy, ona byla přesvědčená, že daného milence miluje a že konečně našla ono hledané štěstí. Bohužel tím více ale pak zapadala do depresí a zklamání ji táhlo stále hlouběji.
Autorovi se podařilo napsat skvělý psychologický román. Moc se mi líbilo, jak dokázal popsat změny nálad hlavní hrdinky, dokonale vystihl, co se jí děje v hlavě. Já ji prostě nemůžu nenávidět, spíše mi ji bylo líto. Zároveň však poukázal na zkaženost společnosti, která je plná falešnosti a podlosti.
Gustave Flaubert používal v knize spoustu metafor a poměrně dlouhé popisy okolí, situací, no zkrátka všeho. Někdy to bylo čtivé a zajímavé, jindy to působilo spíše nudně. Klasická díla bývají poupravena tak, aby se dobře četla dnešním čtenářům, přesto klasiku čtu většinou pomalu. U Paní Bovaryové jsem tenhle problém neměla. Četla se mi až neskutečně dobře, děj krásně plynul, stránky ubývaly a mě příběh nutil číst pořád dál.
Pokud máte Paní Bovaryovou v povinné četbě, určitě doporučuji. Děj není vůbec složitý, právě naopak, ale hlavně je kniha opravdu čtivá. Kniha se dočkala mnoha filmových zpracování.
Moc děkuji nakladatelství Omega za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu si můžete zakoupit zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat